Žalmy Chapter 90

1. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

2. Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

3. Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

4. Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

5. Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

6. Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

7. Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

8. Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

9. Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

10. Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

11. Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

12. Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

13. Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

14. Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

15. Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

16. Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

17. Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.