Žalmy Chapter 107

1. Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.

2. Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,

3. A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.

4. Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.

5. Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.

6. Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,

7. A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.

8. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

9. Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

10. Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

11. Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.

12. Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

13. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

14. Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

15. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

16. Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

17. Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.

18. Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.

19. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

20. Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

21. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

22. A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

23. Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,

24. Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.

25. Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.

26. Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.

27. Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.

28. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

29. Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.

30. I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.

31. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.

32. Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

33. Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,

34. Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.

35. Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.

36. I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.

37. Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.

38. Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.

39. A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,

40. Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.

41. Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.

42. Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.

43. Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?