Římanům Chapter 15

1. Povinniť jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobě se líbiti.

2. Ale jeden každý z nás bližnímu se lib k dobrému pro vzdělání.

3. Nebo i Kristus ne sám se sobě líbil, ale jakož psáno jest: Hanění hanějících tebe připadla jsou na mne.

4. Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze trpělivost a potěšení Písem naději měli.

5. Bůh pak dárce trpělivosti a potěšení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista,

6. Abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista.

7. Protož přijímejte se vespolek, jakož i Kristus přijal nás v slávu Boží.

8. Neboť pravím vám, že Kristus Ježíš byl služebníkem obřízky pro Boží pravost, aby potvrzeni byli slibové otcům učinění,

9. A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: Protož vyznávati tebe budu mezi pohany, a jménu tvému plésati budu.

10. A opět dí: Veselte se pohané s lidem jeho.

11. A opět: Chvalte Hospodina všickni národové, a velebtež ho všickni lidé.

12. A opět Izaiáš dí: Budeť kořen Jesse, a ten, jenž povstane, panovati nad pohany; v němť pohané doufati budou.

13. Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, tak abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého.

14. Vím zajisté, bratří moji, i já také o vás, že i vy jste plní dobroty, naplněni jsouce všelikou známostí, takže se i napomínati můžete vespolek.

15. Ale však proto psal jsem vám, bratří, poněkud směle, jako ku paměti přivodě vám, podle milosti, kteráž jest mi dána od Boha,

16. K tomu, abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi pohany, slouže evangelium Božímu, aby byla obět pohanů vzácná, posvěcena jsuci skrze Ducha svatého.

17. Mám se tedy čím chlubiti v Kristu Ježíši, v Božích věcech.

18. Neboť bych se neodvážil mluviti toho, čehož by skrze mne neučinil Kristus, k tomu, aby ku poslušenství přivedeni byli pohané slovem i skutkem,

19. V moci divů a zázraků, v síle Ducha Božího, takže jsem od Jeruzaléma vůkol až k Ilyrické zemi naplnil evangelium Kristovým,

20. A to tak žádostiv jsa kázati evangelium, kdež ani jmenován nebyl Kristus, abych na cizí základ nestavěl,

21. Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvěstováno o něm, uzří, a ti, jenž neslýchali, srozumějí.

22. A tímť jest mi mnohokrát překaženo přijíti k vám.

23. Nyní pak nemaje již více místa v těchto krajinách a žádost maje přijíti k vám od mnoha let,

24. Kdyžkoli půjdu do Hišpanie, přijdu k vám. Mámť zajisté naději, že tudy jda, uzřím vás, a že vy mne provodíte tam, avšak až bych prve u vás poněkud pobyl.

25. Nyní pak beru se do Jeruzaléma, službu čině svatým.

26. Nebo za dobré se vidělo Macedonským a Achaiským, aby sbírku nějakou učinili na chudé svaté, kteříž jsou v Jeruzalémě.

27. Takť sobě to oblíbili, a také povinni jsou jim to. Nebo poněvadž duchovních věcí jejich byli účastni pohané, povinniť jsou jim také sloužiti tělesnými.

28. A protož když to vykonám a jim odvedu užitek ten, půjduť skrze vás do Hišpanie.

29. A vímť, že přijda k vám, v hojnosti požehnání evangelium Kristova přijdu.

30. Prosímť pak vás, bratří, skrze Pána našeho Jezukrista a skrze lásku Ducha svatého, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snažně,

31. Abych vysvobozen byl od protivníků, kteříž jsou v Judstvu a aby služba tato má příjemná byla svatým v Jeruzalémě,

32. Abych k vám bohdá s radostí přišel, a s vámi poodpočinul.

33. Bůh pak pokoje budiž se všemi vámi. Amen.